Zvířata ze zoo

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je známá mědvědovitá šelma a jediný zástupce své čeledi, který se vyskytoval a vzácně i vyskytuje na území České republiky.

Jde o největší evropskou šelmu a spolu s medvědem ledním o vůbec největšího zemního masožravce. Žije v Evropě, Asii a Severní Americe.

• Délka těla: 2 - 3 m
• Délka ocasu: 5 - 20 cm
• Hmotnost: 100 - 800 kg
• Výška v kohoutku: 87 - 126 cm

Hlava medvěda hnědého

Medvěd hnědý je mohutná šelma se silnými končetinami s velkými, až 15 cm dlouhými drápy, dlouhou srstí a velkou kulatou hlavou. Zbarvení srsti se značně liší podle několika poddruhů (viz níže), ale všeobecně se pohybuje od žlutavě plavé až po tmavě černou. Mnozí jedinci mají navíc bílý nebo stříbřitý odstín srsti, což má za následek prošedivělý vzhled. Ani velikost není pevně stanovena a kolísá u jednotlivých populací podle množství dostupné potravy. Nejmenším poddruhem je přitom medvěd syrský a největším medvěd kodiak.^[2]

Přítomnost medvěda hnědého můžeme zaznamenat i podle jeho charakteristických stop - přední je širší, zadní připomíná otisk lidské nohy, akorát má na rozdíl od ní viditelné silné drápy. Pohlaví se od sebe liší pouze velikostí (samec je o 38-50 % větší než samice)^[2], mladí jedinci mají do druhého roku života bílý pruh na hrdle.

Poddruhy

Medvěd grizzly na Aljašce.

• Medvěd kodiak (U. arctos middendorffi)
• Medvěd grizzly (U. arctos horribillis)
• Medvěd brtník (U. arctos arctos)
• Medvěd kamčatský (U. a. beringianus)
• Medvěd kalifornský (U. a. californicus)
• Medvěd aljašský (U. a. gyas)
• Medvěd plavý (U. a. isabellinus)
• Medvěd východosibiřský (U. a. jeniseensis)
• Medvěd ussurijský (U. a. lasiotus)
• Medvěd kavkazský (U. a. meridionalis)
• Medvěd západokanadský (U. a. pervagor)
• Medvěd tibetský (U. a. pruinonsus)
• Medvěd syrský (U. a. syriacus)
• Medvěd atlaský † (U. a. crowtheri)
• Medvěd mexický † (U. a. nelsoni)